739388777
CZ / EN / RU

About company



Energy Efficient Construction Should Be a Standard

"Česko má v oblasti úsporných staveb předpoklady pro rychlý rozvoj,“ říká Jan Řežáb, ředitel developerské firmy JRD, která staví komerčně a bez dotací nízkoenergetické bytové domy.

* LN Jaký je rozdíl mezi nízkoenergetickou či pasivní a klasickou stavbou? Když pomineme úsporu energií?

Bezpečně to poznáte podle projektové dokumentace s návrhem budovy, kde je výpočet tepelné ztráty. Dále při pobytu v prostředí takové stavby. Všechny energeticky pasivní a většinou i nízkoenergetické stavby musí mít v sobě zabudovanou vzduchotechniku s rekuperací tepla, tedy zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu. Díky přísunu čerstvého vzduchu máte mnohem lepší pocit, jste svěží, neuvadáte. V místnostech je po celý rok čistý vzduch. Dále můžete takový dům poznat podle toho, že povrchy stěn a oken jsou teplé, teplejší o několik stupňů Celsia, než na kolik jste v zimě zvyklí. To jsou ty základní, spíše pocitové parametry. Pak jsou ty technické, které nejsou na první pohled vidět.

* LN Co vás přimělo k tomu stavět tento typ staveb? Není zisk vyšší u výstavby „klasických“ budov?

Je možné, že kdybychom stavěli „standardně“, dosahovali bychom vyšších zisků. Jsem však podstatou ekolog a je mi proti srsti stavět stejně, jako se stavělo před dvaceti až třiceti lety. To mi přijde opravdu zvrácené. Chci stavět tak, jak mi to umožňují současné technické a technologické možnosti. I cenově se nízkoenergetická výstavba dostává na téměř stejnou úroveň s klasickými stavbami. Jsem velmi rád, že mohu šířit nadšení pro nízkoenergetickou výstavbu dál. Určitou zajímavostí například je, že polovina našich zaměstnanců byla nejprve našimi klienty.

* LN Náklady na stavbu energeticky úsporných budov jsou však vyšší...

Je pravda, že se všichni diví, proč realizujeme tyto budovy, když náklady na jejich stavbu jsou vyšší a prodáváme je za ceny stejné jako konkurence v dané lokalitě. Také souhlasí, že naše marže jsou asi nižší, ale atraktivnost našich projektů přináší například menší náklady na marketing a vysoké předprodeje zase úspory ve financování - zatím jsme nikdy nevyužili úvěrového financování. Snažíme se mít i jednodušší řízení, což vše může zpětně vyrovnávat zvýšené náklady stavby.

* LN Jak jste bojovali s ekonomickou krizí?

Krize nás v podstatě nepostihla. Naopak nám pomohla ve zviditelnění na trhu. Prodáváme úplně stejně jako před jejím vypuknutím. Například v současné době realizujeme čtyřicet bytů v projektu v Uhříněvsi u Prahy a po třech měsících od započetí stavby je prodáno osmdesát procent bytů.

* LN Opravdu jste nezaznamenali žádné výkyvy ve vývoji poptávky?

Určitou anomálii jsme pocítili mezi zářím minulého a březnem letošního roku, kdy jsme neprodali v podstatě nic. V té době byl obrovský tlak médií s informacemi o krizi. Poté se situace vrátila do původních kolejí a v letošním roce jsme zahájili stavbu čtyř bytových projektů. Myslím si, že asi jako jediní.

* LN Realizujete kromě bytových domů také rodinné domy...

Výjimečně, snažíme se zaměřovat hlavně na bytové domy. Myslíme si, že i z ekologického pohledu tím dosáhneme vyšší efektivnosti. Kromě toho se rodinným domům už věnuje mnoho společností. Na druhou stranu nevím o žádné firmě, která by se nějak systematicky zaměřovala na výstavbu energeticky úsporných bytových domů, což mne přes veškerou osvětovou činnost mrzí.

* LN Připravujete do budoucna i jiné typy projektů?

Nyní přicházíme s převratnou nabídkou zejména pro veřejný sektor. Jsme schopni postavit jakoukoli stavbu nízkoenergetickou až pasivní za stejných nákladů, za které by se jinak postavila budova „standardní“. Pokud se k uvažované stavbě dostaneme již od fáze studie, dokážeme kombinací vhodného návrhu stavby, volbou vhodných materiálů, technologií a efektivního projektového řízení postavit za stejné peníze budovu, která přinese investorovi jinou kvalitu zejména vnitřního prostředí a v neposlední řadě úspory na provozní energie ve výši až devadesátiprocentní. Tak máme zkalkulované stavby školské, administrativní, bytové. Myslím si, že tyto argumenty by mohly být velkým zlomem v přemýšlení o stavění.

* LN Nízkoenergetických bytových domů je v ČR nyní zhruba deset, pasivní zatím žádný. Proč tomu tak je?

Základní rozdíl vychází z toho, že u rodinného domu se stavebník rovná jeho uživatel. Ale u větší výstavby tomu tak téměř nikdy není. Konečný uživatel nemá možnost výsledný návrh domu ovlivnit a stavebník není motivován k tomu, aby na počátku investoval do domu víc. Proč by developer vkládal do stavby investice, aby se dům stal pasivním, když pak úspory z provozu jdou za uživatelem, kterým je někdo jiný?

* LN Může se to změnit? A jak?

Dvěma možnými způsoby. První a ideální způsob je změna tlakem poptávky. Ten druhý, jednodušší směr, který se už děje, je tlak změnou stavebních norem. Například od začátku letošního roku platí povinnost předkládat ve stavebním povolení energetický průkaz náročnosti budovy.

* LN Jaká je nyní situace na trhu s materiály?

Před pár lety byla utopie sehnat vhodné materiály v Česku. Všechno jsme si museli vymýšlet na koleni, dnes už s tím není problém. Ke zlomu došlo zhruba před pěti lety. Dnes již na českém trhu najdeme všechny materiály a technologie za přijatelné ceny. Přetrvává pouze obecný problém s tím, že stavební firmy nemají s tímto typem výstavby zkušenosti. Ani nemohou mít, jelikož větší projekty se zde zatím téměř žádné nezrealizovaly. Proto také využíváme často stejné firmy opakovaně.

* LN Slyšela jsem, že ani povědomí architektů a projektantů o nízkoenergetické výstavbě není zatím příliš silné. Funguje už na architektonických školách výuka, která by je na tento obor připravila?

Na vysokých školách už výuka v tomto směru naplno běží. Dokonce mi přijde, že studenti, kteří pak přicházejí do reálného života, se diví, jak je možné, že se ještě nestaví všude úsporně.

* LN Myslíte si, že by povědomí o tomto typu výstavby zvýšily například dotace od státu?

My jsme nikdy žádnou dotaci nečerpali ani jsme o ni neusilovali. Dotace pomáhají v rozjezdu zejména pilotních projektů. Jinak se domnívám, že není nutné pokřivovat trh dotacemi.

* LN Můžete definovat typ lidí, kteří mají zvýšený zájem o nízkoenergetický byt?

Dnes to již není vyhraněná skupina lidí, ale dá se říci, že cílovou skupinou jsou zejména mladé vzdělanější páry. To je však obdobné u všech nových bytů. Pak je pár zajímavých výjimek, to jsou lidé, kteří si už nedovedou představit, že by mohli žít bez vzduchotechniky v bytě, jelikož už ji někde zažili. Takovými zákazníky jsou například hokejisté, kteří žili například ve Švédsku nebo v Německu. Nebo jeden klient žil dříve v Kanadě, kde má vzduchotechniku devadesát pět procent rodinných domů.

* LN Proč Česko začíná tento systém objevovat tak pozdě?

Nepodléhejme dojmu, že jsme sto let za opicemi. Tak to není. Ve vývoji technologií jsme naopak špička, ale ten vývoj je postupný. Je několik států, které jsou o hodně dál. Řekl bych, že Česká republika je v takové druhé vlně. Myslím si, že máme velmi dobré předpoklady, aby tento rozvoj byl rychlý, a to zejména díky vysoké míře vzdělanosti českých techniků. Mají dobrý základ a je pouze nutné získat praktické zkušenosti a pochopit, že energeticky úsporné stavění je novým stavebním standardem.

* LN Jak vás vnímají developeři, kteří staví „klasicky“?

Zhruba před třemi lety si developeři mysleli, že jsme pouze ekologičtí nadšenci. Ještě před rokem o nás převládal v různých komentářích názor, že energeticky úsporné stavění je dočasným výstřelkem. Dnes již mnoho velkých hráčů na trhu s námi konzultuje své záměry a zkoumá možnosti vzájemné spolupráce. Jsem velmi rád, že se nám daří myšlenky energeticky úsporných a ekologicky šetrných budov šířit dál, a to i s pomocí neziskových organizací, jakými jsou v tomto případě Centrum pasivního domu a nově i Česká rada pro šetrné budovy.


                                                                                                                                                          KATARÍNA ZGÚTHOVÁ
 
Zdroj: lidovky.cz, 3. prosince 2009